BITmarkets Team
Jan 06, 2026
Samotné číslo ale neříká vše. Klíčové je srovnání s výkonem ekonomiky. Hrubý domácí produkt USA se pohybuje okolo 30 bilionů dolarů, což znamená, že poměr dluhu k HDP přesahuje 120 %. Laicky řečeno: stát si půjčuje 120 dolarů na každých 100 dolarů, které ročně vydělá.
Více než 70 % amerického dluhu drží domácí věřitelé. Zbytek připadá na zahraniční investory, přičemž největšími držiteli jsou Japonsko, Čína a Velká Británie.
Raketový růst dluhu má několik příčin. Významnou roli sehrály masivní výdaje během pandemie covidu-19, ale také dlouhodobé fiskální utrácení na infrastrukturu, armádu a sociální programy. Důležitý je i další údaj – samotné úrokové náklady dnes přesahují 1 bilion dolarů ročně, tedy více než celé výdaje na obranu USA.
Paradoxně právě vysoké zadlužení bývá vnímáno jako pozitivní faktor pro aktiva typu bitcoinu nebo zlata. Důvod je jednoduchý – vlády v takové situaci často tlačí na centrální banky, aby držely úrokové sazby nízko a zlevnily tak obsluhu dluhu.
Prezident Donald Trump opakovaně vyzýval americký Fed ke snížení sazeb k 1 % nebo ještě níže. Nízké úrokové sazby historicky podporují riziková aktiva a alternativní uchovatele hodnoty, tedy bitcoin, zlato i širší investiční apetit.
Na tento scénář upozorňují i významné osobnosti americké ekonomiky. Bývalá ministryně financí a šéfka Fedu Janet Yellen nedávno uvedla, že rostoucí dluh může vést k tomu, že centrální banka bude držet sazby nízko primárně kvůli nákladům na obsluhu dluhu, nikoli kvůli boji s inflací. Tento stav se označuje jako fiskální dominance.
Jak zadlužení roste, vláda si musí půjčovat stále více. Investoři přitom požadují vyšší výnosy, aby riziko kompenzovali. V určité fázi ale do hry vstupují centrální banky jako kupci poslední instance a začnou vykupovat krátkodobé státní dluhopisy, aby zajistily likviditu trhu.
Výsledkem je strmější výnosová křivka – krátkodobé výnosy zůstávají nízko, zatímco dlouhodobé rostou.
Obavy z měnového znehodnocení nejsou ničím novým. Historie nabízí známý příklad z dob Římské říše, která snižovala obsah drahých kovů v mincích, aby financovala rostoucí výdaje. Výsledkem byla vysoká inflace a ztráta důvěry v měnu.
Podobný mechanismus funguje i dnes. Pokud vlády čelí dlouhodobě vysokému dluhu, centrální banky často „tisknou“ nové peníze, aby jej pomohly financovat. To sice krátkodobě řeší problém likvidity, ale dlouhodobě snižuje kupní sílu měny.
Právě v tomto prostředí roste zájem o alternativní investice. Bitcoin je díky své omezené nabídce stále častěji vnímán jako digitální obdoba zlata. Analytici se domnívají, že letos by mohl bitcoin dohnat zlato v tom, jak investoři oceňují rizika měnového znehodnocení.
Rekordní americký dluh tak není jen makroekonomickou statistikou. Pro kryptoměnový trh jde o další signál, že příběh bitcoinu jako ochrany proti inflaci a fiskální nezodpovědnosti států zdaleka nekončí.
Zdroje:
https://www.jec.senate.gov/public/index.cfm/republicans/debt-dashboard
https://www.unrv.com/economy/currency-debasement.php
https://www.coindesk.com/markets/2026/01/06/u-s-national-debt-reaches-new-high-of-usd38-5-trillion