BITmarkets Team
Jan 05, 2026
V červenci zase Bloomberg napsal, že Bitcoin „pohlcuje elektřinu určenou pro chudé obyvatele světa“. Podobná tvrzení se pravidelně objevují i v debatách o ESG a udržitelnosti.
ESG výzkumník a analytik Daniel Batten ale v nedávném vlákně na síti X upozornil, že devět nejčastějších mýtů o spotřebě energie Bitcoinu je v rozporu s dostupnými daty i recenzovanými studiemi.
„Každá nová a disruptivní technologie je doprovázena tvrzeními, která vycházejí z nepochopení, nedostatku dat a strachu z neznámého,“ uvedl Batten.
Jedním z nejrozšířenějších tvrzení je, že Bitcoin spotřebovává obrovské množství energie, vody a vytváří e-odpad „na jednu transakci“. Podle Battena to ale neodpovídá realitě.
Odkazuje na čtyři peer-reviewed studie, podle nichž je spotřeba zdrojů Bitcoinu do značné míry nezávislá na objemu transakcí. Tento závěr potvrzuje i Digital Mining Industry Report 2025 Univerzity v Cambridge.
„To znamená, že objem bitcoinových transakcí může růst, aniž by rostla spotřeba energie,“ shrnuje Batten.
Další častý argument tvrdí, že těžba Bitcoinu ohrožuje stabilitu energetických sítí. Data ale podle Battena ukazují pravý opak.
Těžba funguje jako flexibilní odběratel energie a může sítě stabilizovat, zejména tam, kde je vysoký podíl obnovitelných zdrojů. Typickým příkladem je Texas, kde těžaři v době špičky rychle snižují spotřebu a naopak využívají přebytky energie.
Podle Battena neexistují žádná data ani peer-reviewed studie, které by potvrzovaly, že běžní spotřebitelé platí vyšší ceny elektřiny kvůli bitcoinovým těžařům.
Naopak existují příklady, kdy těžba Bitcoinu pomohla ceny stabilizovat nebo dokonce snížit – díky efektivnějšímu využívání přebytků energie a lepší ekonomice provozu elektráren.
Média často srovnávají spotřebu Bitcoinu se spotřebou celých států. Morningstar například uvedl, že „globální výpočetní síť Bitcoinu spotřebuje více energie než Thajsko nebo Polsko“.
Podle Battena je ale tento rámec zavádějící. Mezinárodní panel pro změnu klimatu (IPCC) upozorňuje, že klíčová není absolutní spotřeba energie, ale struktura energetických zdrojů a jejich využití.
Batten zpochybňuje i tvrzení o „extrémní uhlíkové stopě“. Těžba Bitcoinu podle něj nevytváří žádné přímé emise (scope 1) a jediným zdrojem jsou nepřímé emise spojené s výrobou elektřiny (scope 2).
To zásadně mění způsob, jakým by se měl environmentální dopad Bitcoinu hodnotit – zejména ve vztahu k energetickému mixu jednotlivých regionů.
Častým argumentem je srovnání Bitcoinu s Ethereem, které přešlo na proof-of-stake. Batten ale upozorňuje, že tvrzení o ekologické nadřazenosti proof-of-stake „zaměňuje spotřebu energie se škodou“.
Podle něj proof-of-work nabízí environmentální přínosy, které proof-of-stake nemá – například schopnost snižovat emise metanu, stabilizovat sítě nebo monetizovat nevyužitou obnovitelnou energii.
Ačkoliv by landfillový nebo flérový plyn mohl být využit i jinak, v praxi se tyto alternativy podle Battena ukázaly jako ekonomicky neproveditelné ve větším měřítku.
Další rozšířený argument tvrdí, že těžba Bitcoinu „odčerpává“ zelenou energii, kterou by jinak mohli využít běžní spotřebitelé. Data ale ukazují opak.
Batten jako příklad uvádí projekt Gridless v Africe, který díky bitcoinové těžbě umožnil přístup k obnovitelné energii zhruba 28 tisícům lidí, kteří by se k ní jinak nedostali.
Posledním mýtem je tvrzení, že těžba Bitcoinu energii jednoduše „plýtvá“. Peer-reviewed studie autorů Moghimi et al. a Lai a You ale ukazují, že těžba výrazně snižuje omezování výroby z obnovitelných zdrojů a zlepšuje ekonomiku mikrogridů. V některých případech bylo dosaženo více než 90% využití solární a větrné energie.
Přestože část environmentálních výzkumníků upozorňuje na obtížnou měřitelnost nepřímých emisí, Battenova analýza naznačuje, že zjednodušený obraz Bitcoinu jako ekologického zla neodpovídá dostupným datům.
Debata o energetické náročnosti kryptoměn tak nekončí – podle ESG expertů by se ale měla opírat méně o emoce a více o empirické důkazy.
Zdroje: