BITmarkets Team
Jan 09, 2026
Ještě v roce 2021 pocházelo z obnovitelných a udržitelných zdrojů jen zhruba 34 % energie používané k těžbě Bitcoinu. Za něco málo přes čtyři roky tak došlo k dramatickému posunu. Aktuální čísla vycházejí z analýz Daniela Battena, on-chain analytika Willyho Wooa a výzkumné organizace Digital Assets Research Institute (DARI).
„Těžba Bitcoinu by mohla být jednou z nejvýznamnějších udržitelných inovací tohoto století,“ uvedl Batten ve svém obsáhlém příspěvku na síti X.
Podle Battena je klíčové pochopit, že bitcoinová těžba není jen pasivním odběratelem elektřiny. V řadě případů odstraňuje systémové překážky, které brzdí rozvoj obnovitelných zdrojů.
Jedním z největších problémů zelené energetiky jsou dlouhé čekací lhůty na připojení k distribuční síti. Solární a větrné projekty často uvíznou v tzv. interconnection queues na 10 až 15 let. Těžba Bitcoinu zde funguje jako okamžitý odběratel – energie se může využívat lokálně, bez nutnosti čekat na síťovou infrastrukturu.
Díky tomu se může návratnost investic do obnovitelných zdrojů zkrátit z osmi let na zhruba tři a půl roku, což výrazně zvyšuje jejich atraktivitu pro investory. Zároveň těžební farmy poskytují flexibilní poptávku, která pomáhá stabilizovat sítě závislé na proměnlivé výrobě ze slunce a větru.
Zhruba 50 % veškeré energie na světě se spotřebuje na vytápění – a většina z ní stále pochází z fosilních paliv. Právě zde může mít těžba Bitcoinu překvapivě praktický přínos.
Odpadní teplo z těžby lze využít jako čistý zdroj tepla. Příkladem je společnost MARA, která ve Finsku pomocí tepla z bitcoinové těžby vytápí zhruba 80 000 obyvatel, tedy asi 2 % populace země. Podobné modely vznikají i v menším měřítku – na trhu se objevují domácí topná zařízení poháněná těžbou bitcoinu.
V Nizozemsku se zase rozvíjejí projekty, kde solární bitcoinová těžba dodává teplo do skleníků, čímž nahrazuje plynové vytápění v zemědělství.
Těžba Bitcoinu podle Battena přispívá i k financování výzkumu a vývoje obnovitelných technologií, které byly dříve ekonomicky neudržitelné. Typickým příkladem je OTEC (Ocean Thermal Energy Technology) – technologie využívající teplotní rozdíly v oceánech, která byla od 80. let prakticky „u ledu“ kvůli vysokým nákladům.
Těžaři mohou těmto projektům zajistit stabilní příjem bez nutnosti drahého připojení k síti, čímž znovu otevírají prostor pro jejich rozvoj.
Těžba Bitcoinu se uplatňuje i mimo vyspělé trhy. Prostřednictvím konceptu Gridless Compute vznikají v Africe mikrogridy, které kombinují obnovitelné zdroje a těžbu Bitcoinu. Výsledkem je přístup k elektřině pro více než 8 000 domácností v Keni, Malawi a Zambii, které byly dosud zcela bez připojení.
Těžba zde zajišťuje ekonomickou návratnost projektu, zatímco místní komunity získávají stabilní zdroj energie.
Jedním z největších environmentálních přínosů je využívání tzv. „odpadního“ plynu. Těžba Bitcoinu dnes pomáhá omezovat emise ze tří významných zdrojů: plynových elektráren, skládkového metanu a spalování plynu na ropných polích.
Namísto toho, aby byl plyn jednoduše vypouštěn nebo spalován, slouží k výrobě elektřiny pro těžbu Bitcoinu. Podle Battena už tento přístup vedl k tomu, že uhlíkově negativní těžba kompenzuje přibližně 7 % celkových emisí bitcoinové sítě.