Aktualizováno: 14/07/2025
10 min čteníGlobalizace a trh s kryptoměnami: Ovlivňují se vzájemně?
Žijeme v éře stále výraznějšího nástupu a rozvoje kryptoměn jako digitální formy peněz nebo digitálního investičního aktiva. Současně je globální ekonomický řád stále více ohrožován narůstajícím protekcionismem. Jinými slovy, globalizace, které jsme byli svědky v posledních desetiletích, začíná oslabovat a v některých ohledech pozorujeme dokonce jisté známky mírné deglobalizace.
Zde jsou základní otázky položené odborníky z BITmarkets ve prospěch sdíleného poznání kryptoměnové komunity:
Prezentovaná analýza je souhrnem zjištění týmu odborníků z analytického oddělení BITmarkets.
Úvod
Bitcoin jako vedlejší produkt globalizaceSvět byl v posledních desetiletích svědkem pozoruhodných transformací, od průlomů v technologii po nárůst propojených ekonomik. Jak se rozšířily globální obchodní, finanční a komunikační sítě, objevily se nové příležitosti – ale stejně tak i nové výzvy.
Bitcoin nevznikl v izolaci. Přišel v době, kdy se svět stal více propojeným než kdykoli předtím – ekonomiky byly provázané, technologie se vyvíjela a finanční systémy se stávaly stále globálnějšími. Zároveň ale přišel v době, kdy se začaly objevovat trhliny. Finanční krize z let 2008–2009 odhalila zranitelnosti tradičního finančního systému, otřásla důvěrou veřejnosti a zvýraznila rizika centralizované kontroly.
Tento kontext globální expanze a systémové křehkosti vytvořil úrodnou půdu pro decentralizovaný peer-to-peer systém, jako je bitcoin. Jeho omezená nabídka, bezhraniční design a odolnost proti manipulaci nabídly radikálně nový způsob ukládání a přenosu hodnoty, který mohl být využíván kýmkoli, kdekoli, bez ohledu na původ nebo majetek.
I když není bitcoin přímým důsledkem globalizace, jeho vzestup byl umožněn stejnými silami, které umožnily globální integraci – pokroky v technologii, rozšiřující se sítě a rostoucí poptávka po systémech překonávajících hranice a překážky. V tomto smyslu lze bitcoin považovat za vedlejší produkt globalizace. Svět a moderní doba se staly připravenými na finanční prostor, kde může kdokoli, bez ohledu na původ, sociální status nebo finanční možnosti, investovat, obchodovat nebo posílat hodnotu přes hranice bez závislosti na zprostředkovatelích nebo centralizovaných autoritách.
To, co začalo s bitcoinem, se vyvinulo v různorodý a rozšiřující se ekosystém digitálních aktiv umožňující účast napříč průmyslovými odvětvími – od přeshraničních remitencí a stablecoinů nabízejících stabilitu podobnou dolaru až po tokenizaci skutečných aktiv (RWA), což otevírá nové možnosti v realitním sektoru, komoditách a dalších oblastech. Tato změna transformuje globální finanční prostředí. Adopce kryptoměn již není omezena pouze na jednotlivé obchodníky. Instituce alokují kapitál, vlády zkoumají strategické rezervy a digitální aktiva jsou stále více vnímána jako nástroje pro diverzifikaci, odolnost a alternativní způsoby přenosu hodnoty.
Tato studie zkoumá, zda síly globalizace – charakterizované technologickým pokrokem, ekonomickou vzájemnou závislostí a rozšiřováním globálních sítí – vytvořily prostředí příznivé pro vzestup bitcoinu a širšího kryptoekosystému, nebo naopak, zda je bitcoin vůči těmto vlivům odolný a není omezen posuny a zvraty v procesu globalizace. Pokouší se zjistit, zda vznik bitcoinu signalizuje širší posun směrem k decentralizovanému finančnímu systému, který překonává hranice, instituce a tradiční překážky účasti na trhu.
Ali Daylami
Vedoucí analytického oddělení
BITmarkets
Měření globalizace
Globalizace je pojem, který byl v posledních letech často užíván, zejména od pandemie covidu, která ovlivnila svět a globální ekonomické vztahy tím, že odhalila rizika spojená s vysokou mírou globalizace. To znamená, že nadměrná závislost na optimalizaci dodavatelského řetězce může vést k narušení, nebo ve vážnějších případech až ke zhroucení, globálních dodavatelských řetězců při takových krizích, jakou je pandemie infekční choroby.
Najednou se priorita přesunula od minimalizace výrobních nákladů za každou cenu k prostému zajištění, že budou určité produkty v obchodech nadále dostupné. Pandemie covidu ukázala, jak zranitelný může svět být – a jak křehké globální ekonomické vztahy ve skutečnosti jsou. Dá se říct, že krize dala definitivní impuls procesu, který dnes označujeme jako deglobalizaci.
Jak měříme globalizaci
Teprve čas ukáže, nakolik je tento posun dočasný – tedy zda jde o krátkodobý příklon k větší ekonomické lokalizaci a národní nezávislosti na zahraničních dodavatelích. Faktem však zůstává, že globalizace stagnuje přinejmenším od finanční krize v letech 2008–2009 a pandemie covidu-19 jí zasadila tvrdou ránu.
Přesto je při debatách o globalizaci důležité rozumět tomu, co tento pojem označuje a jak lze globalizaci měřit. Podle Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii (PIIE) ozačuje globalizace proces rostoucí vzájemné závislosti ekonomik, kultur a populací světa, způsobený přeshraničním obchodem se zbožím a službami, technologií a toky investic, lidí a informací. Země budují ekonomická partnerství, aby podpořily tyto pohyby po mnoho staletí. Termín „globalizace“ získal popularitu po studené válce na počátku 90. let 20. století, kdy tato kooperativní uspořádání začala formovat moderní každodenní život.
K měření globalizace a vyjádření míry ekonomické spolupráce mezi zeměmi se používá několik ukazatelů. Následující tři patří mezi nejčastěji využívané a nejuznávanější:
Index otevřenosti obchodu
Index otevřenosti obchodu je jedním z ukazatelů globalizace. Představuje poměr světového exportu a importu ke světovému HDP. Je to vhodný nástroj pro sledování míry mezinárodní ekonomické integrace. Podle tohoto indexu začala globalizace zhruba ve chvíli, kdy mezi sebou země začaly ve větším měřítku obchodovat. Lidstvo zažilo v průběhu historie několik období globalizace, s obdobími prohlubování mezinárodních vztahů, která se střídala s érami vzestupu protekcionismu.
Ekonomická integrace a globalizace zesílily po průmyslové revoluci, která proběhla na přelomu 18. a 19. století. Petersonův institut pro mezinárodní ekonomii definuje první éru čisté globalizace jako období od roku 1870 do roku 1914. V tomto období byla ekonomická integrace poháněna parní dopravou a dalšími pokroky, které umožnily levnější přepravu většího objemu zboží mezi trhy.
Globalizace se zastavila v druhém období – od vypuknutí první světové války v roce 1914 až do konce druhé světové války v roce 1945. První světová válka odstartovala období dlouhodobé ekonomické dislokace, včetně stažení Sovětského svazu z globálního obchodu po komunistické revoluci v roce 1917, pandemie španělské chřipky v roce 1918, měnové nestability na počátku 20. let, nových imigračních omezení, velké hospodářské krize počínající v roce 1929 a prudkého nárůstu protekcionismu ve 30. letech.
Ekonomická integrace se obnovila ve třetím období, které zahrnovalo tři desetiletí po druhé světové válce. Americké vedení pomohlo vytvořit nové instituce pro ekonomickou spolupráci, jako byla Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT, dnes Světová obchodní organizace), umožňující zemím otevřít své ekonomiky obchodu a investicím. Tyto kroky pomohly zahájit zlatou éru hospodářského růstu.
Během čtvrtého období, od 80. let do finanční krize let 2008/2009, ekonomická integrace dosáhla historicky nebývalého globálního rozsahu. V čele stály Čína a Indie, které začaly odbourávat obchodní bariéry. Sovětský blok ve východní Evropě se s pádem Berlínské zdi v roce 1989 a následným rozpadem Sovětského svazu v roce 1991 vydal směrem k demokracii a ekonomické liberalizaci.
Technologické změny, včetně zavedení přepravních kontejnerů a zlepšení v oblasti informačních a komunikačních technologií, rovněž podpořily integraci a vedly k vytvoření globálních dodavatelských řetězců. Globální ekonomický růst byl silný a světová chudoba výrazně poklesla. Index otevřenosti obchodu tak dosáhl úrovně 60 procent ještě před vypuknutím finanční krize.
Dnes žijeme v páté éře globalizace, často označované jako éra „slowbalizace“, tedy pomalé globalizace, nebo deglobalizace. Zdá se, že index otevřenosti obchodu v současnosti stagnuje nebo osciluje kolem úrovně 60 %. Přestože se zdálo, že globální ekonomika by mohla proces globalizace obnovit, pandemie covid-19 tento trend zvrátila a globalizace se fakticky zastavila, jak je ilustrováno v následujícím grafu. Toto období pomalé globalizace začalo zhruba ve stejnou dobu, kdy se zrodila první kryptoměna.
Obrázek 1: Fáze globalizace (měřeno Indexem otevřenosti obchodu)
Index globalizace KOF (KOFGI)
KOFGI je souhrnný (kompozitní) index, který měří globalizaci podle ekonomických, sociálních a politických dimenzí pro téměř každou zemi na světě na škále od 1 (nejméně) do 100 (nejvíce globalizovaná). Index pokrývá období od roku 1970 do nejaktuálnějšího dostupného roku. Data jsou každoročně aktualizována.
Původní index byl představen německým ekonomem Axelem Dreherem v roce 2006 v ekonomickém výzkumném centru Konjunkturforschungsstelle na ETH Zürich a o dva roky později byl aktualizován. Nedávno byl index kompletně přepracován a rozšířen o nové prvky a proměnné.
Revidovaný a aktualizovaný KOFGI rozlišuje mezi de facto a de jure měřeními pro každý z odlišných aspektů globalizace. Zatímco de facto měření globalizace hodnotí skutečné mezinárodní toky a aktivity (jako je obchod se zbožím a službami), de jure měření globalizace zahrnuje politiky a podmínky (jako jsou celní sazby), které v zásadě ovlivňují tyto toky a aktivity. V rámci ekonomického rozměru globalizace nyní revidovaný KOFGI rozlišuje mezi obchodní a finanční globalizací.
Dále zavádí časově proměnné vážení základních proměnných, což umožňuje, aby se vztahy mezi proměnnými v čase přirozeně vyvíjely. Celkově je index založen na 43 různých proměnných, které jsou agregovány do jednotlivých dimenzí a celkového indexu. Zahrnuje celkem 27 různých dílčích indexů a uživatelé si mohou zvolit takovou úroveň agregace, která je pro jejich konkrétní účel nejrelevantnější.
KOFGI také potvrzuje trajektorii globalizace pozorovanou v posledních několika desetiletích, jak ji zachycuje Index otevřenosti obchodu. Podle KOFGI globalizace zrychlila od počátku 90. let, kdy se rozpadl sovětský blok a bývalé socialistické země začaly přecházet na standardní tržní ekonomiky.
Dále podle KOFGI můžeme pozorovat, že „slowbalizace“ začala bezprostředně po globální finanční krizi v letech 2008–2009, zatímco po krizi způsobené covidem proces globalizace fakticky ustal. To je patrné v obou složkách KOFGI – tedy v ukazatelích typu de jure i de facto.
Obrázek 2: Vývoj globalizace měřený KOFGI
Zdroj: ETH Zürich
Frankelův Index (FI)
Toto specializované měřítko globalizace představil americký ekonom Jeffrey Frankel na přelomu století. Vytvořil velmi jednoduchý a přitom užitečný index k posouzení nejen rozsahu, ale také vývoje globalizace.
Importní verze FI je poměr, který porovnává podíl importu země na jejím HDP s podílem zbytku světa na globálním HDP. Například pokud země dováží zboží v hodnotě 30 % svého HDP a zbytek světa tvoří 80 % globálního HDP, FI se vypočítá jako 30 % děleno 80 %, tedy 0,375.
Pokud by obyvatelé země nakupovali od cizinců stejnou měrou jako od domácích dodavatelů, zahraniční produkty by tvořily stejnou část výdajů země jako výdaje obyvatel zbytku světa. Při úplné globalizaci by podíl importu na HDP země měl odpovídat podílu zbytku světového HDP v globálním HDP – jinými slovy, FI by měl být roven 1,0. To znamená, že čím vyšší je FI konkrétní země, tím je více integrována do globální ekonomiky, tedy „více globalizovaná“. Kromě malých otevřených ekonomik, jako je Singapur, s velmi vysokými obchodními poměry, je hodnota FI obvykle výrazně pod 1,0. Ve skutečnosti index konzistentně klesá, jak podíl země na světovém HDP roste.
Od roku 2000 se hodnoty FI obecně zvýšily díky vzestupu Číny jako obchodní mocnosti. Německý ekonom Rolf Langhammer analyzoval vzorek více než 100 zemí za účelem prozkoumání vývoje hodnot FI v průběhu času (1990, 1995, 2000 a 2005). Langhammerova analýza odhalila vzorec nižších hodnot FI u větších zemí (měřeno podle HDP) ve zvoleném roce, ale rostoucí hodnoty FI v průběhu času u velké většiny zemí – spolu s určitou mírou konvergence globalizace mezi velkými a malými ekonomikami.
Frankelův index také ukazuje, že míra globalizace se od roku 1990 zvýšila. Petersonův institut pro mezinárodní ekonomii předkládá změny v datech FI za období 1990–2023 s využitím vzorku 68 zemí a samostatných skupin 35 zemí s vysokými příjmy a 33 zemí se středními příjmy. Všechny tři vzorky ukazují, že globalizace vzrostla, i když mírně odlišným tempem v každé skupině zemí (viz obrázky 3, 4 a 5).
Obrázek 3: Frankelův index pro skupinu 68 zemí
Obrázek 4: Frankelův index pro skupinu 35 zemí s vysokými příjmy
Obrázek 5: Frankelův index pro skupinu 68 zemí se středními příjmy
Kryptoměny z pohledu globalizace
Připomeňme si, že cílem této analýzy je ověřit, zda míra globalizace souvisí s rozvojem trhu s kryptoměnami. Jinými slovy, zkoumáme hypotézu, že zlepšení v oblasti globalizace vede k růstu trhu s kryptoměnami, měřenému tržní kapitalizací hlavních kryptoměn.
Tržní kapitalizace celého trhu s kryptoměnami v současnosti (polovina června 2025) činí přibližně 3,4 bilionu USD, přičemž bitcoin dominuje trhu – s podílem přibližně 60 procent. Prvních 5 kryptoměn s největší tržní kapitalizací společně představuje (polovina června 2025) více než 80 procent celkové tržní kapitalizace kryptoměn.
Protože naše analýza si klade za cíl zjistit, zda rozsah globalizace jde ruku v ruce s expanzí trhu s kryptoměnami, rozhodli jsme se soustředit výhradně na bitcoin. Důvod je jednoduchý – bitcoin je nejstarší světová kryptoměna a má nejdelší historický záznam.
Zrození bitcoinu
Bitcoin je jméno první decentralizované kryptoměny. Je založen na ideologii svobodného trhu a byl vytvořen v roce 2008, kdy neznámý subjekt pod pseudonymem Satoshi Nakamoto publikoval whitepaper. Použití bitcoinu jako měny začalo v roce 2009, zpočátku bez tržní ceny.
Ze všech tříd aktiv má bitcoin jednu z nejvíce volatilních obchodních historií. První významný nárůst ceny této kryptoměny nastal v říjnu 2010, kdy hodnota jediného bitcoinu začala překonávat svou dlouhodobě plochou cenu pod 0,10 USD. Obchodování s bitcoinem započalo jen několik měsíců předtím (konkrétně v červenci 2010). Jeho cena tehdy vyskočila z úrovně 0,10 USD na 0,20 USD dne 26. října 2010. Před koncem roku dosáhla 0,30 USD.
Počáteční tržní kapitalizace bitcoinu (v červenci 2010) nepřesahovala 197 000 USD. Avšak velmi brzy, jakmile začala cena bitcoinu růst, vzrostla i jeho tržní kapitalizace. Již o dva roky později dosáhla tržní kapitalizace bitcoinu téměř 90 milionů USD. Na přelomu března a dubna 2013 překročila hranici 1 miliardy USD. Poprvé byl bitcoin obchodován za více než 100 USD za minci. Od jeho prvního obchodování tak vzrostla tržní cena této kryptoměny více než tisícinásobně.
Příběh vzestupu a volatility bitcoinu.
Bitcoin se rychle stal velmi populárním, jeho cena prudce vzrostla, stejně jako jeho tržní kapitalizace. Na přelomu roku 2017 dosáhla cena bitcoinu své první výrazné špičky poblíž úrovně 18 000 USD. Krátce poté jeho cena klesla pod 4 000 USD. Hned po propuknutí pandemie covidu se zdálo, že bitcoin pomalu ztrácí sílu – jeho cena stagnovala kolem 9 000 USD.
Brzy se však zotavil a vzrostl na nové historické maximum nad 60 000 USD. Přesto to nebyl konec jeho volatility. Když krize covidu začala odeznívat, cena bitcoinu opět klesla a dosáhla téměř 16 000 USD. To se stalo na konci roku 2022, kdy inflace začala prudce růst.
V následujících měsících začala cena Bitcoinu stoupat a koncem roku 2024 poprvé překonala hranici 100 000 USD (viz Obrázky 6 a 7). Dalo by se řícit, že bitcoin je stále více vnímán jako digitální zlato, protože pro některé investory představoval dobrý uchovatel hodnoty uprostřed v období inflace.
Dnes se bitcoin stále obchoduje nad úrovní 100 000 USD, ale zůstává citlivý jak na negativní, tak pozitivní vývoj ve světové ekonomice nebo hospodářské politice – zejména ve Spojených státech.
Vztah bez korelace
Pokud jde o vztah mezi bitcoinem a globalizací světové ekonomiky, neexistuje žádný důkaz, že by tyto dvě proměnné na sebe přímo působily. Ve skutečnosti byl bitcoin představen v době doznívání finanční a hospodářské krize let 2008–2009. Jinými slovy, bitcoin je produktem počátku období takzvané „slowbalizace“.
Od té doby jsme pozorovali stálý růst tržní kapitalizace bitcoinu spolu se vznikem nových typů kryptoměn. Ano, je pravda, že cena bitcoinu během jeho raných let oscilovala, stejně jako fáze globalizace po finanční krizi. V současné době se však zdá, že vzestup kryptoměn je neodvratný – na rozdíl od míry globalizace.
Obrázek 6: Historický vývoj ceny bitcoinu (k 15. červnu 2025, v USD)
Zdroj: CoinMarketCap
Obrázek 7: Historický vývoj tržní kapitalizace bitcoinu (k 15. červnu 2025, v USD)
Zdroj: CoinMarketCap
Co tedy ovlivňuje bitcoin a kryptoměnový trh jako celek? Podle studie Standard Chartered Bank se zdá, že bitcoin je ve většině případů silněji korelován s indexem Nasdaq než se zlatem. Z toho důvodu mohou investoři pohlížet na bitcoin podobně jako na hlavní technologickou akcii.
Podle banky aktuálně korelace bitcoinu s indexem Nasdaq činí přibližně 0,5, zatímco na začátku roku bylo 0,8. Korelace se zlatem mezitím od ledna klesla – krátce dosáhla nuly a nyní se drží těsně nad úrovní 0,2.
Obrázek 8: 20letý cenový vývoj zlata (k polovině června 2025, v USD za unci)
Zdroj: Goldprice
Obrázek 9: Historický vývoj indexu Nasdaq (k polovině června 2025)
Zdroj: Yahoo Finance
Když se bitcoin chová spíše jako technologická akcie než jako měna, lze argumentovat, že je citlivější na stejné faktory jako akcie velkých technologických společností. V poslední době jsme mohli sledovat příčiny poměrně prudkého poklesu technologických akcií – nepředvídatelné hospodářské politiky vlád. Kromě toho jsou technologické akcie ovlivňovány měnovou politikou centrálních bank (zejména amerického Fedu) a obecným ekonomickým vývojem ve světě.
Korelaci mezi kryptoměnami a globalizací může zprostředkovávat především globální hospodářský vývoj. Jinými slovy, pokud globální ekonomický růst závisí na míře globalizace, pak vývoj trhu s kryptoměnami může být do určité míry závislý i na ní. Na druhou stranu, kryptoměny jako součást disruptivních ekonomických sil nemusí následovat tradiční měřítka hospodářského rozvoje.
Závěr
S ohledem na disruptivní a zároveň alternativní povahu kryptoměn v rámci hospodářského prostředí a na neprokázanou hypotézu korelace mezi bitcoinem a globalizací, lze dojít k závěru, že na základě dosavadních poznatků nelze prokázat jednoznačný vztah. Trh s bitcoinem se může nadále vyvíjet spíše nezávisle na hlavních ukazatelích ekonomické globalizace.
BITmarkets nadále přetváří způsob, jakým jsou digitální aktiva využívána retailovými i institucionálními klienty. Naším cílem je zpřístupnit kryptoměny, zjednodušit jejich používání a lépe je propojit s tradičním finančním světem.
Zaměřujeme se na umožnění praktického využití digitálních aktiv prostřednictvím základních hodnot, jako jsou důvěra, silná compliance, bezpečnost a transparentnost. S tím, jak se globální regulační rámce pro digitální aktiva postupně vyvíjejí, BITmarkets upravuje své fungování tak, aby držela krok s měnícími se právními standardy, podporovala inovace a dlouhodobou udržitelnost.
Náš závazek k zákaznické podpoře zůstává bezkonkurenční – vícejazyčná asistence je k dispozici nonstop ve více než 17 jazycích a efektivně pomáhá obchodníkům plně využít širokou škálu produktů a funkcí.
V posledních letech získala BITmarkets řadu prestižních mezinárodních ocenění, která odrážejí naše odhodlání a vysokou kvalitu poskytovaných služeb. Jsme hrdí, že nejsme jen obchodní platformou – jsme partnerem, který pomáhá lidem objevovat nové finanční příležitosti. S rostoucím přijetím decentralizovaných technologií pokračuje BITmarkets v propojování tradičních finančních služeb a blockchainových inovací. Náš komplexní soubor produktů je navržen tak, aby umožnil bezpečné a efektivní řízení digitálních aktiv jak retailovým, tak institucionálním klientům.
Proč zvolit BITmarkets
prostředků uloženo v cold storage
výpadků během systémových úprav
požadavků na příkazy
infrastruktura
© 2025 BITmarkets. Všechna práva vyhrazena.
Krypto aktiva jako neregulovaná, decentralizovaná a vysoce volatilní aktiva s sebou nesou značná rizika a můžete přijít o veškerý investovaný kapitál.