Globalizace a trh s kryptoměnami: Ovlivňují se navzájem?

Index globalizace KOF (KOFGI)

KOFGI je kompozitní index, který měří globalizaci podle ekonomických, sociálních a politických dimenzí téměř ve všech zemích světa, na stupnici od 1 (nejméně globalizované) do 100 (nejvíce globalizované). Index sahá od roku 1970 až po nejaktuálnější rok. Data jsou aktualizována každoročně.

Původní index byl představen německým ekonomem Axelem Dreherem v roce 2006 na Konjunkturforschungsstelle ETH Curych a o dva roky později aktualizován. Nedávno byl index kompletně přepracován a rozšířen o nové prvky a proměnné.

Revidovaný a aktualizovaný KOFGI rozlišuje mezi de facto a de jure měřeními pro každý z různých aspektů globalizace. Zatímco de facto globalizace měří skutečné mezinárodní toky a aktivity (jako obchod se zbožím a službami), de jure globalizace měří politiky a podmínky (jako cla), které v principu ovlivňují tyto toky a aktivity. V rámci ekonomické dimenze globalizace nový KOFGI nyní rozlišuje mezi obchodní a finanční globalizací.

Dále zavádí časově proměnlivé váhy základních proměnných, což umožňuje postupné změny v základním vztahu v průběhu času. Celkově je index založen na 43 různých proměnných, které jsou agregovány do různých dimenzí a celkového indexu. Začleněním celkem 27 různých indexů mohou uživatelé vybrat úroveň agregace nejrelevantnější pro jejich účely.

KOFGI také potvrzuje cestu globalizace pozorovanou v průběhu posledních několika desetiletí, jak je měřeno Indexem otevřenosti obchodu. Podle KOFGI se globalizace zrychlila od počátku 90. let, kdy se zhroutil sovětský blok a bývalé socialistické země začaly přecházet na standardní tržní ekonomiky.

Dále podle KOFGI můžeme pozorovat, že "slowbalizace" začala hned po globální finanční krizi v letech 2008–2009, zatímco po krizi Covid se proces globalizace efektivně zastavil. To je pozorovatelné jak v komponentech KOFGI - tedy jak v de jure, tak de facto pojmech.

Index Frankelova (FI)

Tento specializovaný míra globalizace byla představena americkým ekonomem Jeffreyem Frankelem na přelomu 20. století. Vymyslel velmi jednoduchý, avšak důvtipný index, který slouží k posouzení nejen rozsahu, ale i cesty globalizace.

Importní verze FI je poměr, který vztahuje podíl dovozu země na HDP k celosvětovému HDP ve světovém HDP. Například pokud země importuje 30 procent svého HDP a zbytek světového HDP tvoří 80 procent celosvětového HDP, FI by bylo spočítáno jako 30 procent ÷ 80 procent, tedy 0,375.

Pokud obyvatelé země nakupují od cizinců stejně snadno jako od domácích dodavatelů, pak by zahraniční produkty představovaly stejný podíl na výdajích této země jako výdaje občanů zbytku světa. S úplnou globalizací by měl podíl dovozu země na HDP odpovídat podílu zbytku světového HDP na celosvětovém HDP—jinými slovy, FI by mělo být rovno 1,0. To znamená: čím vyšší je hodnota FI země, tím více je integrována do globální ekonomiky—nebo je "více globalizovaná". S výjimkou malých otevřených ekonomik, jako je Singapur, s velmi vysokými obchodními poměry, je hodnota FI obvykle pod 1,0. Ve skutečnosti index pravidelně klesá s tím, jak se podíl země na světovém HDP zvyšuje.

Od roku 2000 se hodnoty FI obecně zvýšily díky vzestupu Číny jako obchodní velmoci. Německý ekonom Rolf Langhammer vzorkoval více než 100 zemí, aby zkoumal vývoj hodnot FI v čase (1990, 1995, 2000 a 2005). Langhammerova analýza odhalila vzorek menších hodnot FI pro větší země (měřeno HDP) v daném roce, ale rostoucí hodnoty FI v průběhu času pro většinu zemí—spolu s určitou mírou konvergence globalizace mezi velkými a malými ekonomikami.

Index Frankelova také ukazuje, že globalizace se zvýšila od roku 1990. Petersonův institut pro mezinárodní ekonomiku představuje změnu dat FI od roku 1990 do 2023 pomocí vzorku 68 zemí, stejně jako samostatných skupin 35 vysokopříjmových zemí a 33 středně příjmových zemí. Všechny tři vzorky ukazují, že globalizace se zvýšila, ačkoli s mírně odlišnými tempy v každé skupině zemí (viz Obrázky 3, 4 a 5).