Poslední vlna inflace ukázala, jak složité je najít aktivum, které by dokázalo ochránit kupní sílu drobných střadatelů. Když růst cen vyskočí vysoko nad obvyklé dvě procenta ročně, je téměř nemožné včas upravit investiční portfolio tak, aby se hodnota úspor neztenčila. I když se inflace v mnoha ekonomikách už vrátila na dvouprocentní cíl, nemusí to znamenat, že máme vyhráno.

Jak ochránit úspory před inflací?

To byla zásadní otázka v letech 2022 a 2023, kdy inflace dramaticky překročila cíle centrálních bank. Úroky na spořicích účtech sice rostly rychle, ale na prudký růst cen nestačily. Reálná hodnota úspor proto klesala. A i když se zdá, že tato vlna je za námi, riziko jejího opakování stále existuje.

Ještě před pár lety byla inflace do značné míry nabídkově tažená, vyvolaná růstem cen energií. Nyní se však může na obzoru objevit poptávková inflace.

Veřejný dluh jako rizikový faktor

Nebezpečí spočívá v rostoucích úrovních veřejného dluhu v rozvinutých ekonomikách. Kromě Řecka se zadlužení zvýšilo například ve Francii, Spojených státech, Itálii, Španělsku či Spojeném království. Od finanční krize v letech 2008–2009 vzrostl průměrný vládní dluh Evropské unie zhruba ze 60 procent HDP na více než 90 procent v letech 2020 a 2021. [1] Ačkoli od té doby mírně klesl, trend se zásadně nezměnil.

Západní vlády navíc vykazují jen malou ochotu k výraznější konsolidaci veřejných financí, přestože deficity v mnoha případech překračují kritickou hranici tří procent HDP. Tato přetrvávající nerovnováha může zasít semena další inflační vlny, která opět sníží hodnotu tradičních úspor.

Obrázek: Vládní dluh k HDP ve vybraných evropských zemích (2002–2024, %)

Zdroj: Evropská komise [2]

Kryptoaktiva jako možná alternativa

V takovém prostředí lze očekávat, že drobní střadatelé budou stále častěji hledat alternativy nejen k běžným fiat měnám, ale i k tradičním aktivům, z nichž žádné je nedokáže spolehlivě ochránit před inflací. Otevírá se tak prostor pro digitální aktiva – ať už je nazýváme kryptoaktivy, kryptoměnami či virtuálními měnami – jako možný zajišťovací nástroj.

Příkladem je bitcoin. Jeho celková nabídka je předem daná a pevně omezená, což z něj činí inherentně protiinflační aktivum. Na rozdíl od fiatu, který podléhá fiskální a měnové expanzi či kontrakci, je vzácnost bitcoinu zakódována přímo do jeho návrhu.

Kryptoaktiva si navíc získávají důvěru investorů natolik, že jsou pro některé atraktivnější než zlato. Jak jejich hodnota roste a investiční možnosti se rozšiřují, více střadatelů se možná přikloní k vyčlenění části svých úspor do této nové třídy aktiv. To by mohlo znamenat začátek kvalitativních změn jak na finančním trhu, tak v investičních strategiích domácností.

Zdroje:

[1] https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Government_finance_statistics

[2] https://cepr.org/voxeu/columns/high-government-debt-eu-or-end-enjoy-now-pay-later