Rekordní vlna tokenizace: Pozor na rizika
Burzovně obchodované fondy (ETF) sledující kryptoaktiva zaznamenaly minulý týden rekordní příliv ve výši 5,95 miliardy dolarů, což díky silné poptávce po digitálních aktivech pomohlo posunout bitcoin na historické maximum. Vlna tokenizace jde ruku v ruce s růstem investic do digitálních aktiv. Tradiční finanční instituce a regulátoři však varují před možnými riziky tohoto trendu.
Spojené státy vedly s přílivem 5 miliard dolarů do krypto ETF, následovalo Švýcarsko s 563 miliony a Německo s 312 miliony dolarů – obě země dosáhly nových rekordů, uvedla agentura Reuters s odkazem na data společnosti CoinShares. Bitcoin přilákal 3,55 miliardy dolarů, Ethereum 1,48 miliardy, zatímco Solana a XRP získaly 706,5 milionu a 219,4 milionu dolarů.
Růst bitcoinu doprovází i rekordní růst zlata, tradičního bezpečného přístavu, protože oslabující americký dolar a ekonomická nejistota nutí investory diverzifikovat své portfolio. Deutsche Bank očekává, že bitcoin se do roku 2030 objeví na rozvahách většiny centrálních bank vedle zlata.
Růst kryptoměn v letošním roce podporují příznivější politiky administrativy prezidenta Donalda Trumpa, zvýšený zájem institucionálních investorů a hlubší propojení bitcoinu s globálními finančními trhy.
Boom tokenizace: proměna tradičních financí
Současně sledujeme bezprecedentní vlnu tokenizace, která se týká zejména akcií. Platformy jako Robinhood, Gemini nebo Kraken spustily tokenizované akcie v Evropě, zatímco Coinbase, Robinhood a startup Dinary usilují o povolení k uvedení podobných produktů v USA. Nasdaq se mezitím stal první velkou burzou, která navrhla nabízet tokenizované akcie, informovala agentura Reuters.
Podle odvětví mohou tokenizované akcie – tedy nástroje založené na blockchainu, které sledují vývoj tradičních akcií – zcela změnit fungování akciových trhů. Umožňují totiž obchodování 24/7, okamžité vypořádání transakcí, vyšší likviditu a nižší náklady.
Celková hodnota tokenizovaných veřejných akcií zaměřených na drobné investory dosáhla v září 412 milionů dolarů, zatímco před rokem šlo jen o několik milionů, uvádí portál RWA.xyz.
Regulační mezera: rostoucí problém
Ačkoli jsou mnohé produkty prezentovány jako akcie, jen zřídka nabízejí stejná práva, transparentnost a ochranu jako tradiční cenné papíry. Podle Reuters se svým charakterem často více podobají rizikovějším derivátům.
Odvětví se přitom neshoduje na tom, jaká regulace se na akciové tokeny vztahuje, a práva investorů se liší. Tyto produkty často neposkytují vlastnická práva, hlasovací práva ani klasické dividendy a vystavují investory riziku protistrany vůči emitentovi tokenu.
V Evropě někteří emitenti fungují podle pravidel pro deriváty MiFID, avšak právní experti upozorňují, že tato legislativa nemusí být dostatečná. Mluvčí Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) uvedl, že úřad si je rizik tokenizace vědom a situaci monitoruje.
Světová federace burz (WFE) nedávno vyzvala regulátory k přísnějšímu dohledu, poukazujíc na nedostatečnou ochranu investorů a roztříštěnost likvidity. V USA probíhají jednání s SEC o spuštění tokenizovaných cenných papírů, které by investorům zaručovaly plná právní práva a výhody spojené s konvenčními akciemi a zároveň dodržovaly zákony o cenných papírech a pravidla proti praní špinavých peněz, uzavírá Reuters.
Zdroje: