Země, které jsou nejméně otevřené kryptoměnám
Evropa bývá často vnímána jako region otevřený kryptoměnám. Držitelé krypta obdivují země jako Německo nebo Švýcarsko, které patří nejen v Evropě, ale i celosvětově mezi nejvíce krypto-přátelské. Na druhé straně se tu však najdou i státy, které se řadí mezi nejvíce krypto-nepřátelské – a jejich pozice je vysoká i v globálním měřítku.
Čína: světový lídr v zákazech krypta
Není překvapením, že podle Nomadcapitalist.com je Čína hodnocena jako vůbec nejméně kryptu otevřená země na světě. [1]
V září 2021 čínská lidová banka zakázala veškeré krypto transakce a platby. Vláda tento krok zdůvodnila negativním dopadem těžby kryptoměn na životní prostředí i rizikem podvodů a praní špinavých peněz. Zajímavé je, že ještě před zákazem byla právě Čína jedním z globálních lídrů v těžbě krypta.
Budoucnost krypta v Číně se dlouho zdála bezútěšná, ale státní rada Číny aktuálně zvažuje povolení stablecoinů krytých jüanem, což by mohlo signalizovat možné zmírnění dosavadní tvrdé politiky. [2]
K zemím, které sdílejí úplný zákaz krypta, patří Bangladéš, Egypt, Maroko, Irák a Alžírsko.
Nizozemsko: vysoké daně místo zákazů
Západní soused krypto ráje Německa, Nizozemsko, představuje ostrý kontrast. Zatímco Německo je považováno za jednu nejvíce krypto-přátelských zemí v Evropě, Nizozemsko stojí na opačném konci žebříčku.
Důvody jsou dva. Kryptoměny jsou v Nizozemsku klasifikovány jako aktiva a zdaňují se stejně jako jiný majetek. Navíc zde platí poměrně vysoké daňové zatížení: daň z příjmu, majetková daň i daň z darů.
K tomu se přidává i zdanění krypta v rámci tzv. „boxu 3“, kde se uplatňuje daň ve výši 36 % na předpokládaný (forfaitní) výnos z majetku, což Nizozemsko rozhodně vzdaluje od titulu daňového ráje.
Japonsko: nejsložitější daňový systém na světě
Japonsko je považováno za jednu z nejsložitějších zemí z hlediska daňového režimu krypta.
Zisky z krypta se zdaňují jako ostatní příjmy progresivní sazbou 5–45 %, k nimž se připočítává přibližně 10% místní daň. Celkové zatížení tak může dosahovat až 55 %.
Na rozdíl od mnoha jiných zemí, kde se uplatňuje daň z kapitálových výnosů, Japonsko vyžaduje platbu daně z ostatních příjmů při jakékoli kryptoměnové transakci. A protože sazby daně z příjmu jsou v Japonsku vyšší než sazby daně z kapitálových výnosů, dopadá tento systém na investory do krypta obzvlášť tvrdě.
Indie: přísné daně, ale i naděje do budoucna
V roce 2022 zavedla vláda nejlidnatější země světa 30% daň z příjmu z krypta a všech ostatních virtuálních aktiv, bez jakýchkoli odpočtů či výjimek.
Mnoho uživatelů krypta tento krok zklamal, jiní naopak uvítali oficiální regulaci trhu. Vysoká sazba pravděpodobně odradí nové investory, přesto se řada zkušených uživatelů nadále drží naděje, že vláda časem svůj postoj zmírní a rozpozná příjmový potenciál krypta.
Albánie: promarněná šance v Evropě
Albánie, jedna z nejméně rozvinutých evropských ekonomik, oslabila možnost stát se atraktivním centrem pro krypto.
Od roku 2023 musejí soukromí investoři platit daň ze zisků z obchodování s kryptem. Zisky firem v kryptobyznyse podléhají běžné sazbě daně z příjmů právnických osob. Soukromí investoři navíc musejí odvést 15 % z kapitálových zisků z obchodování s kryptem.
Tento krok může odradit zahraniční kapitál a snížit šance Albánie prosadit se na Balkáně jako krypto-přátelská země.
Zdroje: