EU regulace cílí na retail, USA hájí dolar

09 09 25

Málokdy se stává, že by Evropská unie měla jasný náskok před Spojenými státy. Jednou z mála oblastí, kde to platí, je ale regulace trhu s digitálními aktivy. Zatímco Evropská unie přijala legislativu, která vymezuje pravidla pro téměř všechny typy kryptoaktiv, Spojené státy se zatím soustředí pouze na jeden segment. Jak se tedy liší přístupy obou ekonomických velmocí k regulaci kryptoměnového trhu?

MiCA nastavuje jednotná pravidla napříč EU

Zásadní rozdíl mezi Evropskou unií a Spojenými státy spočívá v šíři regulace. Již na začátku roku 2025 EU uplatňovala jednotný soubor pravidel ve všech 27 členských státech. [1]

 

Evropská regulace známá pod zkratkou MiCA (někdy také MiCAR, Markets in Crypto-Assets Regulation) se vztahuje kromě jiného i na stablecoiny, tedy digitální měny navázané na hodnotu jiné, obvykle fiat měny.

 

Charakteristickým rysem MiCA je důraz na ochranu drobného investora. Digitální měny nesmí být v rámci jednotného trhu EU vydávány, pokud jejich emitent nezískal od regulátora příslušnou licenci. Ta je přitom udělována jen za předpokladu, že emitent splní veškeré podmínky stanovené v pravidlech MiCA.

 

Emitenti nebo poskytovatelé digitálních aktiv by ani po splnění podmínek MiCA neměli ohrozit finanční stabilitu Unie. Regulace je proto nastavena tak, aby byla pravděpodobnost narušení stability finančních trhů EU co nejnižší. [2]

 

Regulace zároveň bere v potaz inovační charakter digitálních aktiv a technologií, na nichž fungují. Jejím cílem proto není brzdit ani snižovat inovační potenciál Evropské unie. Pokud je úroveň inovací v EU nižší než ve Spojených státech, není to důsledkem MiCA, ale jiných strukturálních faktorů (viz např. Draghiho zpráva [3] ).

USA se soustředí výhradně na stablecoiny

Na rozdíl od Evropské unie je americká regulace digitálních aktiv zatím velmi úzce vymezená – zaměřuje se výhradně na stablecoiny. Její základ vychází ze zákona, který podepsal prezident Donald Trump 18. července 2025. Tento zákon, známý pod zkratkou GENIUS (Guiding and Establishing National Innovation for U.S. Stablecoins), představuje první významný federální právní rámec pro stablecoinový trh ve Spojených státech. [4]

 

Podle většiny odborníků byla hlavním cílem prosazení zákona snaha posílit dominanci dolaru na globálních finančních trzích. Regulace stablecoinů navázaných právě na dolar tuto interpretaci potvrzuje.

 

Americké dolarové stablecoiny jsou navíc většinou kryté hotovostí a krátkodobými státními dluhopisy USA, což zvyšuje poptávku po dluhu denominovaném v dolarech. Kritici proto mluví o strategii amerického „kryptomerkantilismu“.

 

Pokud bude tato strategie úspěšná, povede pravděpodobně k další dolarizaci třetích zemí – tentokrát prostřednictvím kryptoměnových aktiv. Pro Spojené státy bude takový vývoj nepochybně výhodný a žádoucí, zatímco pro příjemce stablecoinů vázaných na dolar může znamenat zásah do jejich měnové suverenity a ohrožení finanční stability.


Zdroje: 

[1] https://www.atlanticcouncil.org/blogs/econographics/the-2025-crypto-policy-landscape-looming-eu-and-us-divergences/

[2] https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2025/760274/ECTI_STU(2025)760274_EN.pdf

[3] https://commission.europa.eu/topics/eu-competitiveness/draghi-report_en

[4] https://whpartners.eu/news/comparing-the-u-s-genius-act-to-eus-mica-a-transatlantic-clash-in-crypto-regulation/

Kryptoregulace v EU a USA – ochrana retailu vs. posílení dolaru